O obci
Počet obyvatel ke dni 1.1.2007 byl 257.
Městys Lukov se rozkládá v jihozápadní
části Moravy s přibližnou zeměpisnou polohou 48°52 minut severní šířky a
15°55 minut východní zeměpisné délky. Od města Znojma je vzdálena 13 km
směrem západním. Státní hranici s Rakouskem tvoří jižním směrem ve
vzdálenosti asi 2 km řeka Dyje. Rozloha lukovského katastru je 1.402 ha.
Hranice katastru mají tvar zhruba obdélníku s delšími stranami na východ a
na západ. Na východě je našim sousedem obec Podmolí, na severu Bezkov, na
severozápadě Horní Břečkov, na západě Čížov. Jih našeho katastru je tvořen
řekou Dyjí. Obec je položena na rovině, která přechází do jižně se
svažujícího svahu.Terén se pak zase zvedá a tvoří údolí, kterým protéká
nenápadný potůček, který ústí na jihu do Dyje. Nadmořská výška obce je 416
m nad mořem. Pole jsou zde úrodná, pozemky jsou položeny většinou na
rovině nebo mírném svahu. Část lesů a luk kolem Dyje se nazývá Galisch.
Lesy jsou převážně listnaté - habr, dub, buk, smíšené nebo i jehličnaté -
borovice, smrk. Pobyt v nich za horkého léta je příjemným osvěžením. Na
podzim, když listí stromů mění barvy, je na tyto komplexy nádherný pohled.
Hlubokým údolím těchto lesů se vine řeka
Dyje. Většinou není hluboká, jen v některých místech jsou hlubší tůně.
Voda v Dyji je vlivem vranovské přehrady dost studená a v zimě díky ní
zase nezamrzá.
Květena tady má svoje zvláštnosti, na jaře
najdeme v dyjském údolí množství sněženek, později zpestří lesní půdu
fialové květy koniklece. Na Vraní skále najdeme v červnu krásné žluté
kosatce, obrovské divizny a skály nad řekou zdobí překrásné trsy žluté
tařice.
V korunách stromů se zdržuje mnoho zpěvného
ptactva: kosi, drozdi, pěnkavy, slavíci. Datel, žlůva a strakapoud
proklepávají nemocné stromy. Je zde i mnoho dravců, například poštolka,
jestřáb a káně. Na Vraní skálu se vracejí každoročně stěhovaví sokoli.
Ze zvěře zde zaujmou velká stáda jelenů. Jsou
zde i mufloni, srnčí, lišky divočáci a zajíci. V odlehlých místech v Dyji
se na několika místech ukazují vzácné vydry. V nepřístupných skalách
dyjských strání najdeme kunu skalní i lesní.
Obyvatelstvo bylo až do 9. května 1945
německé národnosti, kromě asi deseti českých lidí. Počet se pohyboval
kolem 450 osob, po osvobození začalo osídlování českými lidmi. Jako první
přišli do Lukova pohraničníci, v červnu pak už začalo osídlování a po
několika staletích se tak Lukov vrátil do českých rukou.
Nahoru
|
Parlament České republiky rozhodnutím předsedy
Poslanecké sněmovny č. 98 udělil 31.1.2002 obci Lukov obecní znak a
prapor. |
Zdůvodnění znaku a praporu obce
Lukov.
Znak : Autor návrhu ( heraldik J.V.
Pavlů ) využil starého pečetního znamení , které přenesl do znaku obce.
Kvůli většímu odlišení od mnoha jiných podobných znaků doplnil figuru
hradu dvěma štítky – znaky Krajířů z Krajku, za nichž Lukov získal statut
městečka. Základní barvou znaku je modrá, symbolizující blízký tok Dyje,
nad nímž byl ve druhé polovině 14. století postaven i Nový Hrádek.
Z předkládaného návrhu znaku vychází i obecní prapor, vytvořený v souladu
se zásadami a zvyklostmi vexilologické tvorby.
Nahoru
|
Historie: |
|
první písemná
zpráva o obci je v zakládací listině Louckého kláštera, kde je zmíněna osada |
|
Prilucea (pravděpodobně Lukov), pochází z roku 1190.... |
Nahoru
|
Turistika:
|
|
obec leží u Národního parku Podyjí a díky
tomu je zde od jara do podzimu čilý turistický ruch. |
|
Překrásným údolím Národního parku se
můžete vydat po několika cyklistických a pěších |
|
stezkách podél řeky Dyje, na nádhernou
vyhlídku z Nového Hrádku... |
Nahoru
|
Služby:
|
|
vzhledem k čilému turistickému ruchu vzniklo
v obci zázemí pro cyklisty i pěší turisty v podobě |
|
několika penzionů se stravováním,
půjčovna kol pro cyklisty, je zde obchod se smíšeným |
|
zbožím, autoopravna, restaurace a
koncem roku 2005 dostavěný dům s chráněnými byty.... |
Nahoru
|
Kultura: |
| každý rok
na podzim se zde koná obecní posvícení, koncem zimy slavíme masopust, |
| na
místním rybníce hrají děti přes zimu hokej a v létě je zde možnost
rybolovu... |
Nahoru
